Pokud děláš jeden z mnoha freestylových sportů, jako je právě parkour/freerunning, freestyle fotbal, breakdance nebo třeba skateboarding, není vyloženě mnoho způsobů, jak se plnohodnotně živit tvojí milovanou aktivitou. Bohužel! Máš prostě pech, že si stejně jako já nenašel zálibu třeba v elektrice, od mala si se nehrabal v autech nebo neměl ambice na to, že jednou budeš zachraňovat lidské životy. Pak aby se člověk živil tím, co ho baví, když šance jsou tak extrémně nevyrovnané. Ale klid! Všechno jde, když se chce. Jak říkám, způsobů není mnoho, ale přesto jsou.

  

Spousta lidí, jakmile se dostane na určitou úroveň, začne nabité zkušenosti předávat ostatním. Přeci jen už ví kudy kam a může pomoci stejnou cestu projít ostatním. Další možností je prezentovat svoje umění na veřejných akcích, stát se součástí programu různých festivalů, plesů, firemních večírků a tak podobně. Pro „vyvolené“ je tu ale ještě jedna cesta. Sponzoring! Jak to funguje?

  

      

Dám ti prachy, ty je zúroč!

  

Sponzoring má spoustu podob. Nejčastěji se asi setkáš s formou, kdy firma investuje do sportovce v podobě oblečení(vybavení), drinků a někdy i peněz. Na oplátku sportovec firmu propaguje na sociálních sítích, závodech, akcích. Důležité je slovo INVESTUJE. Vůbec se nejedná o něco, co dostaneš zadarmo. Od té chvíle si pro firmu něco jako chodící billboard. Jejím jménem se prezentuješ, lidi na tobě uvidí firemní loga sponzorů a tím si firma rozšiřuje svůj dosah. Slibuje si od toho, že k nim přivedeš nové zákazníky. To je důležité si uvědomit, protože pokud chceš oslovit libovolnou značku o sponzoring, těžko je bude zajímat, co všechno umíš za triky, jaké jsou tvoje cíle a ambice, co by si od nich chtěl dostávat atd. Každej, ale úplně každej přemýšlí v první řadě takto: „No a co z toho budu mít JÁ?“ Jako sportovec můžeš nabídnout jediné... Oči lidí, které tě sledují. Přístup k fanouškům, obdivovatelům, kteří chtějí být jako ty, pro které jsi příkladem. Tolik, kolik virválu se kolem tebe drží, takovou máš hodnotu pro potenciální sponzory.

  

  

  

Ještě pár let zpátky jsem se vyptával lidí, kteří uspěli tam, kde jsem chtěl uspět i já: „O čem tedy sponzoring je?“ Odpověď: „Je to ze 40 % o tom, co skutečně umíš a z 60 % o tom, jaká seš osobnost.“ Bohužel, vždycky jsem se soustředil převážně na trénink, sociální sítě pro mě byly španělská vesnice, i tak se mi ale občas zadařilo. Jako příklad raději použiju jiné skokany. Perfektně mi poslouží Dominic Di Tommaso nebo třeba Jason Paul. Oba sportovci, dovolím si tvrdit, nepatří mezi nejvíc naskillené borce parkourové komunity. Oba dva jsou ale výjimeční. Našli si vlastní cestu v pohybu, která jim sedí a hlavně, která dokáže pobavit široké publikum. Jason Paul se ve své době hýbal tak, jako nikdo jiný před ním a oplývá nekonečnou kreativitou. No a Dominic? Ten je slavný pro pokusy o sebevraždu maskované do front flipů z až absurdních výšek. Toho lidi chtějí sledovat už jenom proto, že rádi počítají, kolikrát pan Tommaso přežije vlastní smrt.

    

Skill se zas tak nepočítá

  

Můžeš být třeba nejlepší parkourista na světě, ale pokud tě nikdo nezná, firmy si o tebe ani neopřou kolo. Na druhou stranu můžeš být až nechutně průměrný, ale jestli tě lidi žerou, jestli je bavíš a rádi tě sledují, pak si budeš moct vybírat! Trochu jsem to nadsadil, aby vyniklo to podstatné. Sponzoring není o ničem jiném než o prodeji. Ty se musíš umět prodat lidem, potom se prodat sponzorům a sponzoři budou následně prodávat přes tebe.

  

Nejlepší radu, kterou ti můžu dát, aby si měl úspěch u sponzorů: „Dávej o sobě pravidelně vědět!“ Ať o tobě ví tvoje okolí, komunita, prezentuj svoje výsledky, svůj trénink, svoje úspěchy i neúspěchy. Musíš se pro lidi stát osobností, kterou můžou a chtějí PRAVIDELNĚ sledovat. Stejnou energii, kterou dáváš do tréninku budeš muset vložit i do videotvorby, focení a sociálních sítí. Dneska followers, ať už je to sebevíc absurdní, určují úspěch tebe jako profesionálního sportovce, pokud se chceš vydat cestou sponzoringu.

      

  

Není pozornost, jako pozornost

  

Zároveň bych ale rád, aby sis zachoval přirozenou soudnost. Abych tu někoho nemotivoval k tomu, že začne vydávat každý nesmysl, jen aby byl vidět. Mentalita dnešní doby přímo nahrává idiotům. Ti sklízejí většinu pozornosti a nad opravdovými umělci lidé často jen mávnou rukou. Udělat ze sebe debila je snadné, přinést kvalitní obsah tě bude stát daleko více úsilí. Přesto náročnější cesta se vždy vyplatí. Důstojnost je hodnota, které by ses neměl vzdát výměnou za pomíjivou slávu. Ani za nic jiného. Alespoň já to tak cítím.

  

Jakmile budeš mít pocit, že máš tu základnu sledujících, že máš to, co můžeš nabídnout potenciálním sponzorům, pak už zbývá jediné. První kontakt! Nečekej, až tě někdo osloví, jdi sám naproti příležitostem. Napiš e-mail, zavolej, podle toho, co ti vyhovuje. Nikdy však nezapomeň, že ty na druhé straně zajímá: „Co jim můžeš nabídnout a co za to chceš?“