„Umíš double beko?“ – nejoblíbenější otázka dětí když zjistí, že děláš parkour, freerunning nebo prostě flipuješ na rovině jako já. Nemám ji rád, ale chápu to. Taky mě fascinovaly doubly. Prostě jsem se je chtěl naučit. Dneska můžu říct, že se mi to do jisté míry povedlo. Dokážu se otočit dvakrát přes hlavu, ale jistý strach/respekt cítím pokaždé, když se na to chystám.

  

Největší boj povedeš vždycky se svojí hlavou, protože doubly nabízejí hodně  možností, jak tě „proplesknout“. Zbavit strachu se nedá. Ať už budeš umět beko sebelíp, stejně se při prvním pokusu budeš třást a potit. Aby mohlo dojít k tomu momentu, kdy najednou prolomíš bariéru a pošleš to tam, tak je potřeba určitá příprava, mentální a technická. 

  

Následující postup můžeš zkoušet na trampolíně nebo na dopadové duchně, trávník nedoporučuju.

  

  

Technická příprava

Začneme úplně od základu. Budu to vysvětlovat na double beku, stejně je ze všech nejoblíbenější. 

  

Jestli neumíš beko, tak logicky asi nepůjdeš zkoušet double. Vysvětlovat jedno salto v zad v článku nebudu, doporučuju kouknout na tutoriály na youtube. Pokud už beko zvládáš, máš to nejtěžší za sebou. Nyní trénuj backflip pořád a pořád dokola. 

  

Na double budeš potřebovat určitou výšku a rotaci. Výška je důležitá. Získáš čas na to, aby se ti tam vešla ještě jedna otočka, nicméně rotace je ještě o něco důležitější. Rotace při jednom a při dvou je odlišná. U některých lidí ta druhá rotace začne zpomalovat a pak je to blbý. 

  

Vyzkoušej si někde do měkké matrace nebo na trampolíně přetočit beko přímo na záda, nejlépe na lopatky (na rovné zemi, ne z výšky). Takhle aspoň zhruba uvidíš, jak se tvoje rotace bude chovat, když v ní budeš pokračovat. Pokud nedokážeš dopadnout na záda a vždycky tam nejdříve necháš zadek, pak bych se do doublu nepouštěl a zůstal u pilování jednoho.

  

Výšku nabereš tak, že se při odrazu nebudeš zaklánět. Drž hruď co nejdéle ve svislé poloze, jak jen to půjde, očima klidně zkoušej sledovat nějaký cíl před tebou (větev, list, auto, kámoše…). Rotaci by ti měly dát nohy. To, jak je přitáhneš k sobě. Potom samozřejmě zabalení. Chytej se určitě za kolena, nestrkej je pod stehna. Při špatném dopadu by sis klidně mohl ruce zlomit. Navíc... zabalením za stehna nechytneš takovou rotaci. 

  

Mentální příprava

Základem je, že si představíš celý trik a projdeš si, co je v něm potřeba udělat. Sám si před odrazem vždycky projdu celý postup, abych na nic nezapomněl. Hodně mi to pomáhá zbavit se stresu před odrazem.

    

  

Taky mi pomohlo si zabalit do deky nějaké polštáře a připravit si je na dopad. Je to taková „homemade“ matrace. Měkký dopad hodně pomůže, ale to bys určitě vymyslel i beze mě. 

  

Hodně jsem se bál toho, že neodhadnu rotaci. Že ten double buď nedotočím, nebo přetočím. Běžně si tak v rotaci počítám: „Jedna, dva.“ Zní to jako úplná blbost, ale fakt mi to dává daleko lepší pocit a odhad. Shodím ze sebe další kousek stresu. 

  

Aby si strach zvládl co nejlépe, musíš si nejdříve ujasnit, čeho se vlastně bojíš. Jakmile znáš odpověď, tak podle toho můžeš jednat. Bojíš se špatného načasování v rozbalení? Počítej si v hlavě. Nechceš blbě dopadnout na kotníky? Zajdi na písek nebo to zkoušej v gymu, dokud to nemáš pod kontrolou. Bojíš se nedostatku rotace? Trénuj přetočené beko na lopatky. Takhle postupně zmenšuješ riziko na úplný minimum. Samozřejmě strach nikdy neklesne na nulu. Svojí jistotou ho ale můžeš snížit na únosnou míru, kdy už dokážeš vykročit a poslat to tam. 

  

Nehecuj na sílu

Tady vnímám rozdíl v tom, jestli jsou lidi blázni a nebo jestli vědí, co dělaj. Fakt nemá smysl to rvát za každou cenu. Projdi si celý postup a ujisti se, že na to máš. 

  

Využij strach proto, aby si předcházel zbytečným chybám a nezranil se. Jakmile už tě nenapadne nic, na co si se nepřipravil, přestaň poslouchat ten ustrašenej vnitřní hlas. V těhle chvílích totiž často mluví jen nesmysly. Sám víš, že si pro to, aby to dopadlo dobře, udělal maximum.