Způsob, jakým člověk trénuje, se během let přirozeně vyvíjí. Od stylu „jdu ven skákat po všem možným“ přes „vím přesně, co chci dneska trénovat“ až po „uvidím, na co se budu cítit“. Všechny fáze jsou součástí vývoje a nabízejí nějaké hlubší poznání. První fáze znamená nadšení. Chci se hýbat, chci zkoušet a objevovat. Druhá znamená zavádění nějaké systematiky. Přirozeně, jako lidské bytosti, tvoříme řád. Třetí fáze onu systematičnost opět opouští a probouzí to nefalšované propojení těla a mysli.
Jak trénuji já? Co jsem se za těch 12 let naučil o přístupu k sobě samému a co bych ti poradil aplikovat do své rutiny?
Jdi s proudem, ne proti němu
Dnes se nacházím ve fázi třetí, nicméně přechod do ní byl poněkud bouřliví. Moje snaha se násilně a za každou cenu posouvat kupředu narušila mojí radost z pohybu a celkové zdraví. Když se unavený snažíš provádět pro tebe vrcholné pohyby, nikdy to nedopadne podle tvých představ. Buď se „jen” nebude dařit nebo se zraníš. Vybuduj si proto návyk „test energie“. Co to znamená? Každej umí nějaký salto, přeskok, akrobatický prvek, který dokáže provést, i když je unavený nebo se mu prostě moc hýbat nechce. Tak přesně tenhle prvek zařaď hned po rozcvičce. Podle toho, s jakou lehkostí ho dokážeš provést, takovou hladinu energie máš ten den k dispozici a měl by ses tím řídit.
Vychytávka číslo dvě, hudba. Hudba vyjadřuje emoce. Nevím, jak to máš nastavené ty, nicméně mně osobně osloví každý den jiné tóny, jiný hudební žánr. Výběr odpovídá mé náladě. Mám-li energii, poslouchám svižnou a veselou hudbu, pokud se zrovna necítím nejlíp, do sluchátek plynou pomalé až melancholické tóny. Určitě neignoruj tenhle signál. Přesně v tom tempu se ti bude nejlépe trénovat. Nesnaž se probudit agresivitu, pokud jsi klidný a naopak. Jdi s proudem svých emocí, promítni je do pohybu, přesně tohle činí rozdíl mezi sportem a uměním. Sport se tlačí na výkon, umění vyjadřuje něco, co máme uvnitř sebe. Pokud chceš dnes trénovat na Karla Gotta, směle do toho!
Další kouzelná formule je o tom, aby si se zbavil očekávání! Je to to nejtěžší, ale zároveň nejvíce osvobozující a ve výsledku to přinese největší progress. Neměj očekávání, že dnes skočíš svůj vysněný skok, že zaběhneš nejtěžší flow. Začneš ignorovat svůj energetický proud, možná v něm i vytvoříš odpor. Místo toho, aby si plul s proudem, silou poplaveš proti němu. Bude tě to stát extrémní úsilí a můžeš za to zaplatit zraněním. Pokud jí necháš uvolněnou a budeš jen následovat, dovede tě tam, kde se budeš cítit dobře. často se naučíš pohyby, které by tě ani nenapadly, že by si mohl zvládnout.
Inspiruj se okolím, tvoř za sebe
Trénuj sám, aby si našel svůj styl pohybu, ale trénuj i s ostatními, protože se naučíš něco, co by ses sám nenaučil. Lidé, co nezvládají trénovat sami, nedělají pohyb pro sebe, ale pro ostatní. Jejich radost neplyne z pohybu samotného, ale z pocit sounáležitosti a skupinové „zábavy“. Kdo naopak trénuje jenom sám, přichází o inspiraci z okolí. Lidé nás mohou jenom obohatit, ať už přístupem k pohybu nebo životními postoji. Jsme sociální tvorové, potřebujeme ostatní a platí to i v parkouru.
Nesnaž se usměrňovat, kam by měl STROM vyrůst. Nech ho růst tak, jak ho vede přirozenost. Poté vyroste do nejkrásnějších tvarů!
