Tahle schopnost má dneska bez nadsázky větší hodnotu než zlato. Zlato si za pár tisíc můžete koupit, i když jste blbcem, ale jako blbec nikdy nepoznáte moc kreativity. Kreativní jedinci mají dnes otevřené dveře prakticky ve všech odvětvích, protože se jedná o vzácný druh homo sapiens sapiens. Není to však proto, že by planeta byla posetá blbci. Jedná se o komplexní nedostatek, který je paradoxně vyzdvihován celou společností. Jsme odměňováni za to, když víme něco o všem, nikoli vše o něčem. Je to systém, který kreativitu násilně potlačuje, ať už úmyslně či nevědomky.

  

Ve všem hledej souvislosti

  

Když jsem pročítal životopis Steva Jobse, narazil jsem asi na nejgeniálnější výrok o kreativitě vůbec. „Podstatou kreativity je umění propojovat!“ Jedna věta a mohl bych se vykašlat na celej tenhle článek, protože jde o perfektní shrnutí. Nicméně pro co nejlepší pochopení na to pojďme společně kouknout z blízka.

  

Opět to vezmu přes pohyb. Můžete na každý přeskok, salto, tríček, frajeřinu koukat jako na jednotlivé prvky nebo jako na komplexní pohyby, složené z několika pevných základů a hromady obměnitelných částí. Nakonec zjistíte, že máme cca 4-5 základních salt a pak už jen měníme výchozí pozici, ze které se do daného salta dostáváme a sem tam přidáme vrut nebo další otočku přes hlavu. Snadno si to ukážeme na backflipu (salto vzad).

  

Do klasického backflipu se odrážíme z nohou z místa, můžete se ale odrazit od zdi a udělat beko, odrazit se jen rukama od zdi a udělat beko, postavit se na ruce a udělat beko, zhoupnout se z hrazdy a udělat beko, beko z rondátu, beko z přemetu, beko dopředu, beko 360, double beko, beko s bramborem...

     

   

Přidej, uber, spoj a slož

 

Všechno je a není ten samý pohyb. Kořen se nemění, ale mění se „předpona“ nebo „přípona“. Když tohle víte, můžete začít kouzlit. Takhle se mi povedlo inovovat některé triky ve vlastní variace. Například jsem měl moc rád sklopku. Zjistil jsem, že jde o pohyb dopředu (hotovej génius). Můžete začínat klasicky z lehu, ale taky se do ní dá dostat z kotoulu. Kotoul je základ pro salto dopředu. Salto dopředu se dá udělat i o zeď. Aha, jak by šla udělat o zeď sklopka? Odraz vás musí dostat do výchozí pozice na lopatkách s rukama za hlavou a nohama nad sebou. Frontflip tedy musíte nedotočit a schválně ho hodit na lopatky, pak už se stačí jen zvednout. Tadááááá. Máme tu novej trik.

  

Možná to zní jako náročná analýza, ve skutečnosti mě to napadlo když jsem poslal frontflip o zeď na záda. Nemůžete ukázat, že jste to podělali a tak děláte do poslední chvíle, že to byl záměr. I to je jeden z inovativních postupů. Teď ale vážně. Záměrně dělat chyby, úmyslně se „rozsekat“ (samozřejmě v mezích), zkusit udělat něco JINAK je cesta k inovacím. Nikdy nemůžete vědět, co z toho vyleze a častěji se setkáte s nezdarem. Nicméně přesně tahle vlastnost odlišuje kreativce od příliš konvenčních lidí. Nebojí se „padat na hubu“. Jedná se však pouze o jednu z vícero ingrediencí.

  

Poznej návod a pak ho ignoruj

  

Musíte mít dostatečnou „odbornost“ ve směru, ve kterém chcete inovovat. Pokud je váš záměr například přivést na svět pohyb, který „ponese“ vaše jméno, vyžaduje to schopnost ho úspěšně zvládnout. Samozřejmě můžete i nějaký existující skok přejmenovat, ale tahle cesta je jen pro vyloženě „speciální“ jedince.

  

  

Takže máme odbornost, nebráníme se občasným pádům na zadek, nyní potřebujeme znát zaklínadlo, abychom mohli namíchat lektvar kreativity. Ona kouzelná formule zní: „Pracuj s tím, co máš!“ Stejně jako bratři Wrightové nebrečeli, že nemají speciální vznášející se materiál, ze kterého by jednoduše postavili létající dopravní prostředek a museli plně využít známých fyzikálních zákonů, tak stát na spotě a stěžovat si, že tu není druhé zábradlí, abych mohl trénovat kong préco je stejná ztráta času jako čekat na konec seriálu Ulice. Prostě trénuju, co trénovat můžu a dokážu.

  

Pokud nejsi za blázna, tvůj nápad už zpracoval někdo jiný

    

   

Pokaždé, když jsem na závodech měl přichystat soutěžní run, měl jsem dvě pravidla. Prohlédl jsem si prostředí, zjistil, jaké skoky mě napadly už na první pohled a které by pravděpodobně napadly i ostatní a přesně ty skoky jsem nedělal. Druhé pravidlo bylo, že se pokusím vyždímat z potenciálu překážek maximum. Neupnu se jen na jednu část, překážku nebo prostě nepojedu salta na rovině. Jedinečnost pohybu vzniká díky překážkám. Protože každý spot vám dá hranice, jakým pohyb můžete vést a tyhle hranice jsou jedinečné. Na vás zůstává, co mezi danými „hranicemi“ vytvoříte, jak naložíte s životem a příležitostmi, které vám nabízí.