Právě jsi objevil parkour. Pravděpodobně si viděl šílené skoky na Youtube nebo na Instagramu, kde se hoši nebojí skočit vzdálenost několika metrů mezi panelovými domy, skáčou salta na počkání a s městskými objekty si pohrávají jako děti na dětském hřišti. Možná se ptáš, jak mám začít? Jak na to, abych byl jednou taky tak dobrý? Co pro to můžu udělat?

  

Stejné otázky si na začátku možná kladl každý. Moje začátky byly nějaké. Dostali mě tam, kde jsem dnes a jsem za to vděčný. Na druhou stranu, kdyby si se mě zeptal, jestli bych se současnými zkušenostmi začínal stejně jako tenkrát, jasně bych ti odpověděl, že NE. 

  

Potlačil bych v sobě jistou nedočkavost a šel bych krok za krokem. Dbal bych na správnou techniku cvičení místo na kvantitu. Byl bych obezřetnější ke svému tělu. Sám si už ale můžu říkat jen “kdybych tenkrát…” Ty jsi na začátku a můžeš se vydat správnou cestou už takhle z kraje své PK dráhy. Zde jsou tedy slibované tipy, na co se soustředit, když si parkourový nováček.

  

  

    

Každou techniku trénuj krok za krokem

Než začneš šplhat do vyšších parkourových sfér, vybuduj si raději pevné základy. Spousta lidí spěchá, za pár měsíců umí beko a front flip, ale pak je vytrestá jeden precis na zábradlí. Takové lidi bych vůbec neřadil mezi parkouristy, protože parkourista na sobě pracuje ve všech směrech. Není to o tom naučit se trik, ale naučit se efektivně hýbat.

  

V začátcích se drž při zemi. Začni základními technikami:

  

  • Odraz, dopad, parakotoul

  • Precise

  • Přeskoky přes nízké překážky

  • Balancování na zábradlí

  • Výlezy po zdi

  • Houpání na hrazdě

  

Jednotlivé techniky, tak jak jsou seřazené, na sebe navazují. Nejdříve bych se měl naučit pečlivě odrážet a dopadat, než se začnu učit precise. Přeskakuji nízké překážky dříve než vysoké apod. Pokud si vybuduješ určitou kontrolu ve všech těchto kategoriích, udělal si opravdu velký skok ve svém tréninku. 

  

Začneš cítit, kde máš v pohybu ruce, kde máš nohy, jak je správně použít. Zároveň ti zesílí svaly, což ti otevře nové možnosti. S takovou výbavou je pak daleko snazší trénovat salta apod. Proto v tréninku nepředbíhej. Rychlý výstup nahoru taky může znamenat strmý pád dolů. U parkouru se spěchat opravdu nevyplácí.

  

Výše popsané osnovy se dnes držím, když trénuju nováčky, stejně tak když jsem na tréninku sám. Každý trénink začínám základními technikami. Utužuji svalovou paměť, zároveň se zahřeju a připravím na náročnější skoky. 

   

  

Silné tělo je základ

Pevné funkční svaly se nám parkouristům hodí hned z několika důvodů:

  

  • prevence zranění

  • lepší výkon

  • větší důvěra ve vlastní tělo

   

Silné tělo je podmínka pro zvládnutí náročnějších technik. Jinak se člověk může neustále dřít jen se základy. V jistém bodu každý pocítí, že na ten či onen skok prostě nemá dostatek síly v nohách, na hrazdu se nevytáhne díky slabým rukám a salta se těžko točí, když je chabé břicho. Nejde to obejít a je potřeba trochu zamakat.

   

U cvičení ale pozor na správné provedení techniky. Pro úplné začátečníky tu rozepíši techniku 4 základních cviků, které asi každý zná, ale ne každý je dělá správně. Špatná technika potom vede k dysbalancím a špatným pohybovým návykům, kterých se těžko zbavuje.

   

Plank

V začátcích je potřeba se úplně vykašlat na časové limity, které sis pro pozici v planku stanovil a soustředit se výhradně na techniku cviku. Držet plank správně je beztak daleko náročnější než se různě vykrucovat. Někdo, komu dříve nedělalo problém vydržet 2 minuty, pak najednou zjistí, že 30 sekund je až až. Soustřeď se tedy na:

      

  

  

  • Ruce – Lokty pod úrovní ramen, předloktí pokládáme na podložku rovnoběžně, na vzdálenost šíře ramen (ruce nespojujeme).

 

  • Lopatky – Lopatky tlačíme od sebe.

 

  • Břicho – Po celou dobu se snažíme mít břicho zapnuté, tím zabráníme prohnutí v bedrech.

 

  • Bedra – Nesmí být prohnutá, po celou dobu planku držíme bedra v rovině s hýžděmi.

 

  • Zadek – Hýždě měj setnuté k sobě.

   

  

Kliky

U těch si hlídat hlavně záda. Stejně jako u planku -  bedra nesmí být prohnutá, po celou dobu kliku držíme bedra v rovině s hýžděmi. Ruce jsou na šíři ramen, prsty na ruce jsou doširoka rozevřené. Při pohybu dolů i nahoru se pozice zad ani zadku nemění. Neustále udržujeme rovinu. 

   

Dřepy

U dřepů si dát hlavně pozor na chodidla a záda. Po celou dobu dřepu stojíme na plných chodidlech, pata se nezvedá od země. Nohy máme rozkročené od sebe, kolena i špičky míří před sebe. Záda držíme rovná. Po celou dobu dřepu se nijak nehrbit a nepředklánět. 

   

Sedy lehy

U tohoto cviku je důležité provádět ho silou a nikoli švihem. Často máme tendenci si rychlým pohybem pomoci ke snazšímu provedení, nicméně tímto způsobem už necvičíme ani tak břicho. O zátěž se podělí mnoho jiných svalů a tak cvičení postrádá na efektivitě. Doporučuji tedy provádět sedy lehy pomalu. Pokud ti nejde se dostat tímto způsobem až do horní pozice, klidně dělej pouze poloviční variantu cviku. Postupně se k tomu dopracuješ. Dále se vyhni zaháklým špičkám někde u žebřin nebo pod gaučem, měj nahy volně a soustřeď se na zapojení břicha. Záda drž rovně po celou dobu cviku.

   

  

Dokážeš nalézt rovnováhu?

Zní to možná trochu duchovně, teď ale bude řeč o fyzické rovnováze. Zkoušel jsi už chodit po zábradlí? Pokud ne, určitě s tím začni. Nejlépe si najdi nějaké, které není příliš vysoké a dá se na něj dobře vylézt.

   

Ačkoliv proti přeskakování a saltování se to může zdát jako úplná nuda, hodně ti to pomůže v parkouru „vyrůst“. Za prvé to prohloubí tvůj smysl pro rovnováhu a budeš lépe pracovat se svým těžištěm (např. u techniky precisu extrémně důležitá schopnost). Dále posílíš svaly a vazy okolo kotníku, naučíš se lépe soustředit pozornost (v opačném případě umí tyčky solidně vytrestat ;)) a vybrousíš přesnost základního pohybu zvaného chůze. Zní to jako pěkná blbost, ale od chůze se odvíjí běh a bez funkčního rozběhu se k funkčnímu skákání dostaneš sotva.

   

Moje doporučení tedy zní… Balanc trénuj v každé volné chvíli. Při čekání na autobus můžeš balancovat na jedné noze, při chůzi do schodů choď přes hrany a trénuj foot placement na techniku precisu (foot placement = pozice chodidla), na začátku tréninku se rozhýbej balancováním na zábradlí a když už si unavený a nemáš sílu na větší skoky, vrať se k opět k „tyčkování“. Kdykoliv a kdekoliv můžeš pracovat na lepším pohybu.

  
  

Proč nekašlat na protahování?

Strečink. Disciplína, na kterou jsem dlouho kašlal a co mi teď nejvíce komplikuje trénink. Zkrácené svaly mi nedovolí snadnou organizaci mých končetin v průběhu letu. Čímž chci říct, že je spousta variací salt, do kterých se prostě nedostanu. Zároveň u zkrácených lidí často může(nemusí) pokulhávat nějaká estetika pohybu apod. 

  

  

Ačkoliv můžu s klidem potvrdit, že i se značně zkrácenými svaly a šlachami se dá dostat na relativně dobrou pohybovou úroveň, tvá úroveň pružnosti, stejně jako síly, nastavuje mnohé limity. Do jisté míry určí, jak snadno se budeš učit technikám, jak se ti bude pracovat s tělem za letu a jak dobře budou tvé pohyby vypadat.

  

Na základě toho ti doporučím zařadit dynamický strečink před tréninkem a statický strečink po tréninku. Dynamický znamená, že při protahování svalů pouze kmitáme do poloh s lehkým tahem a vyhýbáme se delším výdržím. Dynamický strečink slouží k zahřátí, nechceme svaly před tréninkem přetáhnout, protože by při samotném tréninku nefungovaly tak dobře, jak by mohly. Na druhou stranu po tréninku se protahujeme s dlouhými výdržemi v krajních polohách (cca 30–40 sekund v každé poloze) – tomu se říká statický strečink. Uvádíme tak tělo do relaxovaného stavu a zvyšujeme rozsahy pohybů.

  

  

Co si z toho odnést?

Začátky jsou vždy náročné. Než si najdeš cestu k pohybu, bude to chvíli trvat. Jednoho dne ale přijdeš na trénink a najednou budeš vědět přesně, kde máš hranice a jak je bezpečně posouvat. Pracuj s tělem už od začátku komplexně. Nabírej sílu, zkoumej rozsahy svých pohybů a krok za krokem zkoumej parkour jako takový. 

   

„Vybuduj pevné základy, než budeš budovat cokoliv dalšího.“

   

Tuhle radu si slyšel pravděpodobně už víckrát, ale za mě je v ní skutečná moudrost. Málo kdo se jí chce zpočátku řídit, ale každý zkušený runner ti něco podobného poradí. Protože ti hoši už vědí, „kudy vede cesta“. Takhle se dostaneš nejdál, takhle se vyhneš zbytečnému riskování a zraněním. Nauč se dělat to, co nemusí být vždycky zábava – posilování, protahování, trénink rovnováhy… 

   
Rádi tě v tvém tréninku podpoříme. Na blogu a v našem podcastu se dozvíš spoustu zajímavých informací, které ti pomohou posouvat se rychleji. Můžeš také navštívit náš e-shop Feeney.cz, kde najdeš stylové parkourové tepláky, značková trika a výživové doplňky, které ti pomohou budovat pevné klouby, silné svaly a zdravé tělo.