Soutěž je taková maturitní zkouška vaší kariéry sportovce. Pokud si myslíte, že stačí pořádně zakopat do míče, vidíte jen špičku ledovce. Musíte umět nejen kopat do mičudy, ale taky do všech strachů a pochybností uvnitř, vykopat z hlavy zbytečnosti a poslat svojí energii přímo na bránu. Jasné, to už je zase trochu jiná kopaná, ale líbila se mi ta metafora. Chce to prostě víc, než bezhlavě trénovat jeden trik za druhým. Ukážu vám, jak se na takovou příležitost vyzbrojit se vším všudy.

   

V čem vynikáš?

  

Nejprve vezmeme balíček karet a vybereme z něj všechna esa. Co tím myslím? No prostě to nejlepší, co dokážete předvést. Vaše trumfy, nejlepší triky, ve kterých si věříte a které podle vás budou mít největší sílu. V tomhle duchu začínám a piluji své přednosti k maximální dokonalosti. Pak přechází pozornost na opačnou stranu dovednostní škály. Začnu pracovat na svých slabostech. Opět netroškařím. Je potřeba se spřátelit s technikami, se kterými jsem si do teď moc nerozuměl.

    

  

Následuje má oblíbená část, propojování! Své nejlepší “kamarády” se chystám seznámit s relativně novými známostmi. Uvidíte, kdo si s kým bude rozumět. Vzniká propletená síť všech možných pohybů. Je to část, kdy konečně vzniká prostor pro kreativitu. Je důležité seznamovat se pozvolna a do hloubky. Chce to více energie a úsilí a proto na tréninku kombinací trávím trochu víc času než obvykle.

  

Je čas na testování

  

S jistotou, že znám svůj arzenál se vydám do ulic. Bez nadsázky jde o nejlepší trenažér na soutěže. Lidi na vás koukají a vy nechcete před jejich zraky nahánět míč po zemi a vypadat jako někdo, kdo neví, co dělá. Tahle skutečnost zvyšuje tlak na vaší osobu. Není to nic hmatatelného, ale uvnitř to cítíte. Co jste dokázali sami před sebou teď musíte dokázat i pod tlakem očekávání publika. Je to pro mě nepostradatelná část přípravy.

  

Čas plyne a mně zbývá zhruba poslední týden do soutěže. Momentálně mám jistou představu, s čím se chci ukázat před svými „soupeři“ (uvozovky jsou tam proto, protože v reálu býváme přátelé a vzájemně se podporujeme). V tu chvíli čeká už jen tvrdý drill. Trénuji v setech pořád dokola a dokola podle stejných pravidel, jako bývají právě na soutěžích. Pro představu roundy, neboli kola v battlu, jsou dlouhé 30 sekund a battle samotný zahrnuje tři takové roundy. Vyplatí se nasimulovat si co nejpřesnější podmínky, pak vás nemůže nic překvapit.

  

  

Makej pro výhru ale neupínej se k ní

  

S vědomím, že jsem pro přípravu udělal, co bylo v mých silách, zbývá jen utrousit modlitbu, abych byl schopný podat výkon, se kterým budu spokojený. O to mi jde v prvé řadě. Umístění vnímám jako takový bonus. Pokud vím, že jsem ze sebe vymáčkl maximum, nebývám nijak zvlášť zklamaný, když se na bednu nevyškrábu. Svůj výkon je taky to jediné, co mám reálně pod kontrolou. Zbytek už jde mimo mě a proto si tím nechci plnit hlavu.

  

Ať už v životě nebo na soutěžích, soustřeďte svou pozornost jen na to, co můžete ovlivnit. Pro zbylé okolnosti je to jen plýtvání energií.