Strach, problémy a otázka PROČ?

Přiznám se, že tuhle otázku mám docela rád. Proč? Protože se díky ní vždycky dostanu až k jádru věci. Proč by mě to mělo zajímat? Protože až potom dokážeme pochopit problém a když se dopídíme k jeho příčině, můžeme konečně přijít s relevantním řešením.

Dlouhodobě jsem se zabýval otázkou strachu. Jak ho překonat? Musíte se zeptat sami sebe... Proč? Proč se bojím toho, co mám před sebou? Jelikož jsem parkourista každým coulem, vytáhnu něco přímo z praxe.

Spadnu či nespadnu, to je oč tu běží!

Dejme tomu, že stojíte před skokem, který je několik metrů nad zemí a vzdálenost je o něco málo kratší, než váš maximální doskok. Výška ale zkresluje a tak si nejste jistí, že to fyzicky zvládnete. Proč se tedy bojím? Můžu být nejistý ve svých schopnostech. Slezu na rovnou zem, nakreslím si dvě čáry stejně daleko od sebe, jako je skok ve výšce. Pokud ho vzdálenostně zdolám na rovné ploše, to samé zvládnu provést několik metrů nad zemí, alespoň fyzicky o tom nelze pochybovat.

Roztříštili jsme pochyby o doskoku, dál nás může vyvádět z míry povrch. Zpět k otázkám. Proč se bojím? Co když se mi smekne noha při odrazu/dopadu? Známe další proč, můžeme to řešit. V tuhle chvíli je třeba povrch bezpečně otestovat, jestli nám klouže podrážka. Pokud drží, tak je strach neopodstatněný a měl bych to vypustit z hlavy. Pokud ne, půjčím si boty od kamaráda, zastavím se tu jindy, až nebude pršet nebo až budu mít vhodnější boty. Můžu odraz polít Coca Colou apod. Každá správně položená otázka a její řešení minimalizuje riziko úrazu.

Pozitivní je i bolest, pokud známe PROČ

My potřebujeme znát proč, abychom mohli adekvátně jednat. Potřebujeme ho znát v životě, v práci, ve vztahu, protože jinak nám to nebude dávat smysl. I prostých 100 kliků mohou mít úplně jiný význam, pokud změníme proč. Děláme to za trest, chceme být silnější nebo jsme prohráli sázku? Je to ta nejdůležitější otázka, kterou si můžete položit, ať už řešíte cokoliv.

V dnešní době všem nahání hrůzu jedna věc. COVID-19! Je jedno, jestli se bojíme o zdraví svoje nebo blízkých, přeplněných nemocnic a kolapsu zdravotnictví nebo toho, že je to jen mediální šaškárna a vláda nás chce všechny zmanipulovat a zbavit svobody. Každý si asi odpoví jinak na tuhle otázku. Díky tomu lze ospravedlnit chování všech lidí. Ať už „rouškařů“ či „bezrouškařů“. Pojďme se ale ptát hlouběji.

Armáda beze zbraní nám taky bude k h*****

Proč nám hrozí přeplněné nemocnice? Protože to pravé a pevné zdraví začíná být nedostatkovým zbožím. Protože trend udává, že spousta lidí má různě kombinované chronické choroby. Slovo CHRONICKÉ je velice důležité. Když se nás nějaký problém drží dlouhodobě (chronicky), znamená to, že taky něco dlouhodobě děláme blbě. Osvěta v těchto tématech je děsivě zoufalá. V dnešní době může znamenat přístup ke správným informacím rozdíl mezi životem a smrtí. Rozdíl, kdy řešíte příčinu a ne následek. Proč se musíme schovávat za rouškou, dezinfekcí a rukavicemi? Protože naše vlastní štíty v podobě imunity už dávno nefungují, jak by měli. Věděli jste například, že pokud sníte jednu až dvě lžičky rafinovaného cukru (na což vám pravděpodobně postačí sníst např. jednu/dvě tyčinky Snickers), vyřadíte tím vaši imunitu na celý den?

Imunita je velmi silná armáda našeho těla. Stejně jako elitní komando bez zbraní a munice nebude ani zdaleka tak účinné, naše imunita bez přísunu těch správných živin, vitamínů a minerálů těžko může čelit většímu ohrožení, obzvláště pokud je nucena bojovat na několika frontách zároveň.

Přípitek na zdraví NESTAČÍ!

Je čas přestat si připíjet „na zdraví“ a začít si ho skutečně budovat. Novodobá hrozba nám ukázala zrcadlo a odhalila některé silné nedostatky. Čím větší je problém, tím větší příležitost v sobě ukrývá. Může to být nášlapný kámen pro celou civilizaci, která se tak bude moci posunout na další úroveň. Znáte to přeci, pokud úspěšně nezvládnete úroveň X, nemůžete se posunout do úrovně Y, budete nuceni úroveň X opakovat, dokud se nepoučíte z chyb.